Rozhledna Boubín

Informace o projektu

Výstavba dřevěné rozhledny na vrcholu Boubína v nadmořské výšce 1362 m byla iniciována v roce 2004 zástupci Mikroregionu Horní Vltavice – Boubínsko. Ten sdružuje obce Borová Lada, Horní Vltavice, Kubova Huť, Lenora, Nová Pec, Strážný, Zbytiny a města Volary a Vimperk. Ti, po několika letech  úsilí, zajistili pro stavbu stavební povolení, vydané Městským úřadem ve Vimperku dne 21.1.2004.

V podmínkách stavebního povolení bylo i rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, které udělilo výjimku pro tuto stavbu, která se nachází v národní přírodní rezervaci Boubínský prales v CHKO Šumava.

Z předmětné  výjimky cituji některé body, které měly přímý dopad na postup výstavby rozhledny a dá se říci, téměř ji znemožňovaly. Jednalo se o tato nařízení:

Stavba bude provedena ručně za pomoci ruční mechanizace, v termínu mimo hnízdní období ptactva, tj. období od února do června. Tím byl stanoven i termín doby výstavby červenec – leden, tj. 7 měsíců.

Pro potřeby stavby nebylo možné kácet žádné stromy. Přitom k budoucí rozhledně vedla pouze nezpevněná turistická cesta délky cca 1 km, která se napojovala na úzkou zpevněnou lesní úboční komunikaci, zvanou „Boubínská severní“. Otcem myšlenky, postavit na vrcholu Boubína rozhlednu, byl prof. ing. Miriam Čech, který považoval Boubín za historickou dominantu Šumavy, která si zasluhuje vybudovat tuto vysoce atraktivní stavbu mezinárodního významu. Další nezanedbatelnou překážkou výstavby rozhledny byly omezené finanční prostředky, které měl Mikroregion Boubín k dispozici. Jednalo se o 1 milion korun. Proto bylo nezbytné, aby byla vybrána stavební firma, která by  sponzorským příspěvkem stavbu dofinancovala.

Stavba byla zahájena v červenci 2004. Protože bylo nutné dopravit na vrchol Boubína desítky tun kulatiny, betonu, pomocných konstrukcí, zvolili pracovníci ten nejšetrnější způsob dopravy materiálu a to kombinaci lesní lanovky a koňské síly. Díky pracovníkům Lesů české republiky, kteří instalovali lanovku mezi nejvyšším bodem severní boubínské cesty a rozcestníkem turistických cest pod vrcholem Boubína, mohl být materiál dopraven bez sebemenších škod v nejstrmější části dopravní cesty. Zbylou dopravu po hřebenové turistické cestě obstaraly koně s přívěsem. V rámci tzv. nulté etapy si pracovníci stavby na základě projektové dokumentace, připravili a opracovali nosnou dřevěnou část rozhledny v areálu Radotínského přístavu, kde SMP měly jednu ze svých základen. Všechny prvky z dřevěné kulatiny zde byly opracovány, včetně upravených styčníkových zakončení a délek tak, aby  každá  stěna rozhledny mohla být naležato sestavena. Vlastní práce na stavbě, tzv. první etapa obsahovala postavení základových patek. Jednalo se o 4 železobetonové základové patky, půdorysných rozměrů 1,2 x 1,2 m provedených z betonu C25/30. Patky byly zahloubeny do skalního podloží, které na vrcholu Boubína je tvořeno žulovým masivem. Patky v nadzemní části byly obloženy šumavským sbíraným kamenem. Kotvení patek je řešeno pomocí čtyř tyčí  DW Ø 15 mm vlepených do předvrtaných otvorů. Na dvě protilehlé kotevní tyče byla přišroubována  převázka, která nesla kotevní šroub věže z GEWI tyče Ø 32 mm. Kotevní tyče byly vlepeny do pevné skály na délku min. 1200 mm, v případě zvětšení počtu tyčí se mohla kotevní délka zkrátit. K takto připraveným základům je pak následně přikotvena celá dřevěná kostra rozhledny.

Ve druhé etapě byla realizována nosná konstrukce rozhledny. Aby bylo možno jednotlivé dřevěné prvky montovat a spojovat, bylo nutné v ose budoucí rozhledny postavit  pomocnou věž z inventárního materiálu  Layher s vlastní schodišťovou částí. Jediným mechanizačním prostředkem pro stavbu rozhledny byl elektrický vrátek poháněný elektrickou centrálou Honda o výkonu 5 kW, pomocí kterého byl všechen převážně dřevěný materiál zvedán do výše.  Stavba nosné konstrukce rozhledny z impregnované kulatiny prostředkem KORASITCK, trvala 30 pracovních dní. Nutno dodat, že   veškerý  materiál pro stavbu věže byl na vrchol Boubína dopraven lesní lanovkou. Jednalo se o 40 m3 dřeva, 12 m3 betonu, 3 tuny spojovacích prvků, barely vody a další materiál. Vodorovnou dopravu od lanovky k věži zajišťovaly koně, zapůjčené od lesního závodu.

V závěrečné třetí etapě bylo  uprostřed věže namontováno dřevěné schodiště. To vede až k hornímu  ochozu věže, který je určen turistům k pozorování okolní krajiny. Podlaha ochozu byla sestavena z   fošen tl. 50 mm. Investor nepovolil  zastřešení věže a proto zůstal ochoz bez ochrany.

Z důvodů zabezpečení vstupu na vyhlídkovou věž bylo provedeno opláštění rozhledny až do úrovně prvního nadzemního podlaží, ve kterém byly u vchodu do rozhledny osazeny dvoukřídlové dveře. Nad vstupními dveřmi byla provedena střecha, chránící vstup na rozhlednu. Rozhledna byla na závěr stavby opatřena hromosvodem, chránícím tuto 22 m vysokou dřevěnou konstrukci před úderem blesku.  

Stavba byla dokončena a úspěšně zkolaudována v prosinci 2004. Protože v té době  napadlo hodně sněhu, bylo slavnostní otevření rozhledny posunuto na 1.červen 2005, kdy bylo možné dojít k rozhledně „suchou nohou“.

Po otevření rozhledny provedly Lesy české republiky úpravu přístupové cesty k rozhledně v délce cca 800 m a tak je dnes rozhledna bezpečně přístupná turistům a poskytuje jim zážitek v podobě velebné vyhlídky do vnitrozemí až k Temelínu nebo na vrcholky hřebene šumavských pohraničních hor.

To, co činí tuto stavbu výjimečnou, je rychlost výstavby při splnění tvrdých podmínek Ministerstva životního prostředí. Dále je to její nízká cena 2,6 mil. Kč a v neposlední řadě její architektonické začlenění do prostředí boubínského pralesa. 

Video

Další reference

Rekonstrukce opěrné zdi na silnici III/26233, Markvartice

Jedná se o rekonstrukci stávající opěrné zdi, která byla postižena průchodem několika povodní, při kterých došlo k výraznému zhoršení stavebně technického stavu opěrné zdi. Stavba je rozdělena na dva úseky, „A“ a „B“.  V části „A“ rekonstrukce opěrné zdi počítá s vybudováním nové železobetonové...

Zobrazit detail reference
Rekonstrukce opěrné zdi na silnici III/26233, Markvartice

Výstavba a obnova lázeňské infrastruktury, Klášterec nad Ohří

Stavba byla prováděna pro investora Město Klášterec nad Ohří. Součástí stavby je rekonstrukce stávajícího a přístavba nového lázeňského domu, výstavba obchvatové komunikace – lázeňské promenády a úpravy městského interiéru na náměstí Dr. Beneše. Stávající lázeňský dům je přízemní budova,...

Zobrazit detail reference
Výstavba a obnova lázeňské infrastruktury, Klášterec nad Ohří

Zobrazit všechny reference