Rekonstrukce mostu lanové dráhy Petřín, Praha

Informace o projektu

Hlavním důvodem rekonstrukce mostu bylo dlouhodobé sesouvání petřínského svahu, a tím i posun mostu. Na samotném začátku realizace padlo zásadní rozhodnutí o tom, že nový most bude montován z dovezených prefabrikátů. Betonáž na místě byla s ohledem na zimní období, parkové komunikace ve svahu dosahujícím až 29 % a zvýšený pohyb chodců zavržena.

Nová lanová dráha

Nový most lanové dráhy je osmipolová konstrukce – prostá pole o celkové délce 89,2 m s podélným sklonem 30 %. V příčném řezu je vždy dvojice předpjatých prefabrikovaných nosníků tvaru nepravidelného T, které jsou spojeny příčníky. Rozpětí polí je v rozmezí od 8,73 do 12,5 m. Celková šířka mostu dosahuje v běžném poli 4,4 m, ve výhybně až 5,8 m. Nosníky mostu jsou uloženy na elastomerová ložiska - všesměrná na horních koncích a pevná na koncích dolních. Nosná konstrukce je kolmá, v 1. poli rozšířená kvůli výhybně. Součástí mostu je schodišťové nástupiště a přístupové schodiště s podestou a kolejový svršek. Spodní stavba je kromě nově postavené opěry 9 původní s upravenými úložnými prahy.

Provádění rekonstrukce

SMP CZ zahájila práce na rekonstrukci demontáží silových a sdělovacích vedení uvnitř mostu, veřejného osvětlení, zámečnických konstrukcí a kolejového svršku včetně části výhybny. Součástí demolice byla kromě kompletní mostovky a zastávky lanové dráhy i horní opěra 9, která jako jediná nebyla při rekonstrukci v roce 1985 založena na mikropilotách. Po dokončení demolice byly zahájeny práce na opěře 9, která je nyní založena na 36 mikropilotách. Současně se stavbou horní opěry probíhaly práce na betonážích úložných prahů a ložiskových bločků stávajících pilířů a na závěrných zídkách krajních opěr. Po dokončení betonáží byly osazeny spodní ložiskové desky volných ložisek a spodní stavba tak byla připravena na osazení prefabrikovaných nosníků.

V souběhu betonářských prací probíhaly práce na úpravě parkových cest Petřínských sadů, které spočívaly především v rozšíření stávající příjezdové trasy od spodní stanice lanové dráhy, ve vybudování nové panelové cesty, odstranění lamp veřejného osvětlení, semaforů a několika stromů. Po dokončení příjezdové cesty, která byla navržena především pro nájezd 500t jeřábu a návěsů s nosníky, bylo provedeno osazení prefabrikátů.

Provizorně zajištěné nosníky bylo nutné v každém poli spojit třemi monolitickými příčníky. U schodišťového nástupiště, které je ze dvou prefabrikátů, bylo nutné zmonolitnit petlicový spoj.

Na již samonosný most bylo osazeno nové zábradlí a vstupní branky na nástupiště. Některé původní zámečnické konstrukce byly nahrazeny kompozitovými. Jednalo se o obslužné schodiště po celé délce mostu a podlahy pod kladkovými bateriemi. Koleje byly osazeny původní, dostaly však nová upevňovadla a plastbetonové podlití podkladnic. Spodní stavba byla kompletně sanována a opatřena nátěrem. Součástí stavby byla také oprava kanalizační šachty a potrubí odvádějícího vodu z příčného žlabu v horní části nad mostem. Dále bylo osazeno kompletní silové a datové kabelové vedení spojující horní a dolní stanici lanovky vedené uvnitř mostu. Na mostě je 6 nových lamp veřejného osvětlení a znehodnocovač jízdenek. 

Během dokončovacích prací na mostě probíhaly i práce na uvedení parku do původního stavu, a to především odstranění provizorií, opravy stávajících asfaltových povrchů a osetí travou.

Po dokončení stavební části byla provozovatelem lanové dráhy osazena nová tažná lana. Poté byla provedena zatěžovací zkouška mostu, která byla posledním krokem před uvedením do zkušebního provozu. Od 8. 4. 2016 slouží lanová dráha opět veřejnosti.

Historie lanové dráhy

Stavba lanové dráhy se nalézá v ochranném pásmu přírodní památky Petřín, evropsky významné lokality Praha-Petřín (Natura 2000) a památkově chráněném území. Most u Nebozízku slouží k převedení lanové dráhy na Petřín přes území postižené svahovým sesuvem v roce 1965. Nynější stavba byla postavena v letech 1981-1985, v roce 1996 byla provedena dílčí oprava.

První lanová dráha na Petřín

První petřínská lanovka, která byla postavena současně s rozhlednou, měla částečně jiný

průběh. Byla přímá a o něco kratší. Dolní stanice stála o něco výš než nynější, horní stanice

se nacházela poblíž restaurace Nebozízek. Zajímavý byl pohon lanovky, byl zde uplatněn systém vodní převahy. Vozy měly ve své spodní části nádrž na vodu. Ta byla vždy v horní stanici naplněna vodou a takto zatížený vůz vytáhl druhý vůz nahoru. V dolní stanici se voda vypouštěla.

Provoz této lanovky byl zahájen 25. července 1891 a probíhal řadu let bez významnějších změn. Až na počátku první světové války musela být doprava zastavena. Po válce bylo podniknuto několik marných pokusů o obnovení provozu, naposledy v roce 1921.

Druhá lanová dráha na Petřín

Problémy lanovky se začaly zabývat Elektrické podniky hlavního města Prahy před konáním IX. všesokolského sletu. V roce 1931 byla lanovka převedena do majetku firmy a okamžitě se

přistoupilo k zásadní rekonstrukci podle projektu firmy ČKD. Původní vozy byly

rozřezány do šrotu a traťové těleso bylo zlikvidováno. V dolní části byla trať lanovky částečně přeložena a zaústěna do barokního domu čp. 412-III, který byl upraven na stanici. Horní úsek byl prodloužen průlomem v Hladové zdi. Lanovka dosáhla po rekonstrukci délky 511 m a překonávala výškový rozdíl 130,45 m. Maximální sklon trati byl 29,8 %. Rozchod kolejí byl nově 1 435 mm a trať byla postavena jako jednokolejná s výhybnou ve střední části trati, vybavenou Abtovými výhybkami. Vozy byly uváděny do pohybu tažným lanem, které bylo ukotveno na vozech, a elektromotorem.  Provoz lanovky byl plně automatický.

Lanovka zahájila provoz 5. června 1932 a byla dlouhá léta vyhledávanou turistickou

atrakcí. Bez úhony přežila i druhou světovou válku. Osud lanovky naplnila příroda. Dne 7.

července 1965 došlo kvůli dlouhotrvajícím dešťům k silnému podmáčení trati a jejímu

vážnému narušení a provoz musel být okamžitě zastaven. O dva roky později došlo na Petříně k rozsáhlému sesuvu půdy, který definitivně zničil část drážního tělesa. Strojní a elektrotechnické zařízení i podvozky vozu byly dobrovolníky zakonzervovány.

Třetí lanová dráha na Petřín

Šestnáct let se čekalo na zásadní rozhodnutí městských orgánů o případné obnově lanovky.

Teprve v roce 1981 bylo po rozsáhlých sanacích petřínského svahu a několika odborných

expertizách rozhodnuto o zahájení rekonstrukce. Slavnostní zahájení pravidelného provozu s cestujícími se uskutečnilo 15. června 1985. Strojní vybavení lanovky i brzdný systém Pohlig byl použit původní z roku 1932.

Čtvrtá lanová dráha na Petřín

Další etapa historie lanové dráhy započala 8. dubna 2016 po rekonstrukci mostu a opěry 9, kterou realizovala společnost SMP CZ. Stavba trvala 196 dní a dnes již návštěvníci hlavního města mohou obdivovat krásy města také z oken lanové dráhy.

Kontakt

Máte-li dotaz, týkající se této stavby, obraťte se na našeho zástupce:

Ing. Milan Pavlič

ředitel divize Vodohospodářské a průmyslové stavby

Napsat zprávu Zobrazit kompletní kontaktní údaje
Ing. Milan Pavlič

Další reference

Plavecký areál Šutka, Praha

Plavecký bazén na Šutce byl původně vyprojektován v roce 1987. Technické řešení stavby odpovídalo možnostem doby, ve které projekt vznikl. Stavba byla zahájena v roce 1988 s předpokládaným dokončením v roce 1994. Stavba byla v průběhu realizace poznamenána nedostatkem investičních prostředků,...

Zobrazit detail reference
Plavecký areál Šutka, Praha

Rekonstrukce komunikace a vybudování nových parkovacích stání v ul. Vinařická, Jirkov

Stavba řeší rekonstrukci komunikace a vybudování 10 nových parkovacích stání v ulici Vinařická v městě Jirkov a je rozdělená na dva stavební objekty SO 01 a SO 02.Předmětem SO 01 je rekonstrukce vozovky, která bude v dotčeném úseku odfrézována. V několika úsecích budou vyměněny stávající silniční...

Zobrazit detail reference
Rekonstrukce komunikace a vybudování nových parkovacích stání v ul. Vinařická, Jirkov

Zobrazit všechny reference